Příběhy, nebo odpovědi nazpaměť? Jak se připravit na pracovní pohovor

Jak se připravit na pracovní pohovor? Zjistěte si, čím se firma zabývá, připravte tři až čtyři příběhy ze své praxe a promyslete otázky, které položíte vy. Odpovědi nazpaměť většinou uškodí, protože zní naučeně a při první nečekané otázce se zhroutí. Některé části přípravy naopak stojí za pečlivý nácvik. Projdeme, kdy se vyplatí do detailu a kdy je lepší nechat prostor pro přirozenost.

Co si zjistit o firmě a kdy to stačí

Přečtěte si, čím se firma zabývá, komu prodává a jaké má hodnoty. Podívejte se na inzerát a pochopte, co je pro pozici nejdůležitější. Zjištěné informace propojte se svou zkušeností, třeba větou „Vidím, že řešíte růst v zahraničí, v minulé práci jsem…“.

Hodinové studium výročních zpráv není nutné. Stačí vědět, čím se firma živí, kdo jsou její zákazníci a co je právě aktuální. Detailní znalost vyvolá spíš dojem, že jste zaměstnavateli naslouchali.

Pokud si nejste jistí, ptejte se. Dobře položená otázka ukazuje zájem. Nemusíte vědět všechno, ale měli byste vědět základ.

Kdy se vyplatí učit: příběhy ze zkušenosti

Většina otázek na pohovoru směřuje ke zkušenostem: „Řekněte mi o situaci, kdy…“. Odpovídá se příběhem, který má začátek, vaši roli, kroky a výsledek. Připravte si tři až čtyři příběhy, které lze použít na víc otázek. Například: zvládnutý konflikt, splněný termín, chyba a poučení.

Každý příběh si projděte nahlas. Neučíte se slova, ale posloupnost. Při opakování se příběh zkrátí a zpřesní. Měl by trvat zhruba dvě minuty.

Měřitelný výsledek přidává váhu. Pokud číslo nemáte, popište změnu, třeba „zkrátili jsme vyřízení objednávky“. Nevymýšlejte si, personalisté se ptají na detaily.

Kdy ne: odpovědi slovo od slova

Naučená odpověď zní uměle. Personalista ji pozná a začne zkoumat dál. Při změně otázky se ztratíte. Proto neučte celé věty.

Vyhněte se také šablonovitým odpovědím typu „Mou největší slabinou je perfekcionismus“. Zní vyčpěle. Lepší je upřímná slabina, na které pracujete, s příkladem, jak ji zvládáte.

Výjimkou je úvod. Krátké představení, tedy kdo jste, co děláte a proč se hlásíte, si nacvičte. Je to první věc, kterou řeknete, a nastaví tón.

Na co se ptát a kdy ne

Na konci pohovoru obvykle přijde příležitost k vašim otázkám. Ptejte se na náplň práce, tým, očekávání v prvních měsících a způsob hodnocení. Dobře zvolené otázky ukazují, že přemýšlíte dopředu.

Otázky na plat, dovolenou a benefity jsou legitimní, ale načasování je důležité. V prvním kole je lepší počkat, až se ptá zaměstnavatel, nebo až je zájem vzájemný. Mějte připravenou představu o platu.

Neptejte se na to, co je na webu. Působí to nepřipraveně. Vyhněte se také otázkám, které zní jako stížnost na minulého zaměstnavatele.

První dojem: oblečení, čas, držení těla

Přijďte pět až deset minut předem. Dřívější příchod může být stejně nepříjemný jako zpoždění. Zjistěte si cestu předem a počítejte s rezervou.

Oblečení volte o stupeň formálnější než běžné v dané firmě. Čisté, vyžehlené a pohodlné. Pokud nevíte, zeptejte se personalisty nebo se podívejte na fotky z firmy.

Pevný stisk ruky, oční kontakt a úsměv fungují i bez slov. Při odpovědích mluvte klidně a nebojte se krátké pauzy. Ticho po otázce vypadá jako přemýšlení.

Online pohovor a po pohovoru

U online pohovoru ověřte připojení, kameru a mikrofon a vyberte klidné prostředí s neutrálním pozadím. Kamera by měla být v úrovni očí. Ve sluchátkách bývá zvuk čistší.

Po pohovoru pošlete krátké poděkování e-mailem, ideálně do druhého dne. Zmiňte konkrétní téma z rozhovoru. Ukazuje to pozornost.

Pokud odpověď nepřijde v domluveném termínu, zeptejte se slušně. Pro sebe si zapište, co se vám povedlo a co ne. Další pohovor půjde lépe.

Zdroje

• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
• Úřad práce České republiky