Denní režim je důležitý a potřebný

Víte, že úspěšní lidé nedělají rozhodně nic náhodně a nahodile a že mají jasný a pevný denní režim? Inspirujte se právě u nich samotných a také si ho stanovte. Na čem by měl být primárně založený a na co nezapomínat?

Vstávejte v pevnou dobu

Ranní ptáče, dál doskáče. To je přísloví, které platilo a stále platí. Chceme tím naznačit, že správný denní režim začíná tím, že budete vstávat v pravidelnou dobu. Sice to nemusí být nutně v brzkých ranních hodinách, ale rozhodně je vhodné, aby byl stanovený pevný čas. Jedině tak eliminujete situaci, kdy se vám nebude chtít vstávat a svůj standardní den budete začínat stále později.

Oddělujte pracovní a osobní život

To je nesmírně důležité. Nikdy nepůjde vše podle plánu, pokud budete motat život osobní s životem pracovním. To si dobře zapamatujte. Vždy je dobré vše rozdělit a tomu denní režim uzpůsobit. Pomůže třeba pevná pracovní doba, spojená s rozlišením toho, jaké hodiny se budete věnovat práci, a jaké se budete věnovat osobnímu životu. Zábavě, rodině, sportu…

Naplánujte si, co budete během dne dělat

Můžete to mít v hlavě, můžete použít tužku a papír, stejně jako existují i různé aplikace, které jsou založeny na plánování. Mějte jasno o tom, co za den udělat a na tom svůj denní režim postavte. Dané úkoly postupně plňte, a teprve když je hotový ten poslední, dá se říci, že máte volno. Takto je vhodné postupovat hlavně u pracovních povinností. I proto, že se nenahrnou na poslední dny v týdnu.

Přizpůsobte se rodině

Nemyslete jenom na sebe a svůj denní režim přizpůsobte také rodině. Nedělejte to, že byste si práci plánovali třeba na dobu, kdy přijdou vaše děti, nebo partner a partnerka z práce. Organizujte si čas podle ostatních. Když jsou v práci nebo ve škole, tak pracujte. Když jsou doma, věnujte se jim. Díky tomu dokážete i mnohem lépe skloubit čas na rodinu a také čas na práci.

Čas na rodinu a čas na práci

Skloubit pracovní a osobní život se mnohdy může zdát jako nadlidský úkol. Jedná se o problém, se kterým se potýká mnoho lidí. Nejenom v práci, ale hlavně v podnikání, kde pracovní doba nemusí být pevná. Jak si udělat čas na rodinu, i na práci? Pokusíme se vám poradit.

Jasný denní řád je základem

Všechno ve vašem životě má mít svůj jasný řád. Jedině tak můžete být spokojeni. Máme na mysli hlavně nutnost jasné organizace. Stanovte si jasný a pevný denní řád, který budete dodržovat. Spojený by měl být s tím, že budete vstávat určitou hodinu, budete určité hodiny pracovat, stejně jako budou hodiny, kdy se budete věnovat své rodině. Pevný harmonogram vám pomůže vše kočírovat.

Pracujte v době, kdy rodina spí

Sice se musíte v tomto případě obětovat, ale mnohdy to jinak prostě nejde. Pokud chcete mít čas na rodinu i na práci, naučte se dvě hlavní věci. Naučte se brzy vstávat, stejně jako se naučte to, že budete chodit pozdě spát. Pracovat tak můžete ráno, kdy vaše rodina ještě spí, a potom večer, kdy už spí. Nemusí to navíc znamenat, že budete nutně ponocovat. Stačí hodina ráno a hodina večer, a rázem během dne najdete celé dvě hodiny, které se budete věnovat třeba dětem.

Stanovte si pevnou pracovní dobu, kterou nepřekračujte

Když vše závisí na vás, jsou pro mnoho lidí motivací peníze. A s nimi je spojena delší doba práce. Při plánování volného času nejde o úplně nejlepší vizi. Proto zapomeňte na výši vydělaných peněz za den, a stanovte si jasnou a pevnou pracovní dobu. Tu nepřekračujte. Jedině tak se vám povede lépe si zorganizovat jak život osobní, tak pochopitelně také život, který označujeme jako pracovní.

Jak elegantně vyjednávat

Vyjednávání je nejenom v byznysu velmi důležité. Jenom málokdy se během našeho života obejdeme bez vyjednávání – zvláště, pokud chceme něčeho dosáhnout. Ne každý je dobrým vyjednavačem a ne každý ví, jak správně postupovat. Zajímá vás, jak elegantně vyjednávat? Dáme vám několik osvědčených rad.

Udělejte se nepostradatelným

To se hodí hlavně ve chvíli, kdy vyjednáváte třeba o výši svého platu při nástupu do zaměstnání, nebo se vyjednává celková cena zakázky. Je jasné, že druhá strana bude chtít zaplatit co nejméně, zatímco vy budete chtít co nejvíce. Jak elegantně vyjednávat? Udělejte se nepostradatelným. Dejte na obdiv své reference a spokojenosti ostatních, ukažte, že umíte a máte dokonalé výsledky. Zvolit vás je tedy pro druhou stranu jedinou správnou možností. A na tom postavte své vyjednávání, při kterém můžete dát najevo, že když se nedomluvíte, odcházíte.

Nekývejte na první nabídky

Dostali jste první a pro vás velmi zajímavou nabídku? Nikdy na ni nekývejte. Elegantní vyjednávání je založeno i na tom, že budete dobře vědět, jak vše funguje. Druhá strana při první nabídce počítá s tím, že jde jenom o start a tak je ochotna jít ještě nahoru. A toho byste měli využít. První možnost odmítněte a nevrhněte svou sumu. Ideální je následně sejít se někde uprostřed. Samozřejmě i vaše nabídka by měla být pokud možno reálná.

Buďte příjemní a milí

Pamatujte si, že když s někým vyjednáváte, budete s ním v budoucnu v každodenním kontaktu. Ať už z pohledu klienta, dodavatele, zaměstnavatele, nebo zaměstnance. Správné a elegantní vyjednávání musí být založeno na tom, že budete působit příjemně a mile. Agresivní techniky nejsou tím pravým. Jak proto, že to naruší budoucí vztahy, tak i proto, že mnohé agresivní vyjednávací strategie mohou způsobit i to, že se druhá strana doslova sekne a z budoucí spolupráce nebude nic.

Tvrdá nebo chytrá práce

Bez práce nejsou koláče. Toto pravidlo platilo a stále platí. Je však nutné rozlišovat, o jaký typ práce se jedná. Dnes rozlišujeme dvě varianty. Je to tvrdá práce a také chytrá práce. Jak se obě možnosti liší a o které můžeme říci, že je ta lepší? Zajímejte se spolu s námi.

Jaký je mezi nimi rozdíl?

Nejprve hlavní rozdíly. Tvrdá práce je charakteristická hlavně tím, že je spojena se situacemi, kdy pracujeme i několik hodin denně, abychom dosáhli určitého příjmu. Naopak chytrá práce je založena na tom, že k dosažení stejného příjmu nám může stačit mnohem kratší časový úsek. Nepracujeme tedy tak tvrdě, ale pracujeme chytře.

Optimalizace je základ

Aby práce nebyla tvrdou, ale byla naopak chytrou, je třeba začít s optimalizací celého pracovního procesu. Je jedno, zda se vás týká tvůrčí činnost, zda něco vyrábíte, nebo provozujete eshop a balíte, stejně jako odesíláte zásilky. Vždy je třeba snažit se o maximální optimalizaci. Jedině tak se z tvrdé práce může postupně stávat ta chytrá, a to bez rizika, že se to jakkoliv podepíše na vašem finálním finančním ohodnocení.

Vliv má i cena za práci

I podle toho lze dané kategorie charakterizovat. Tvrdá práce je spojena spíše s nižším ohodnocením, kde se konkrétní denní neb o měsíční výše mzdy dohání množstvím práce, které je realizováno. Naproti tomu u té chytré je cena za práci vyšší, což znamená kratší pracovní dobu, ale na stranu druhou zde může hrát roli mnohdy více odpovědnosti, nebo nutnost mít více zkušeností a znalostí.

Obojí má své klady a zápory

Je na každém, jakou cestou se vydá. Někdo chce pracovat jenom chytře, jiný raději jednodušeji a tvrdě. Je na každém, aby si vyzkoušel, co mu vyhovuje více a tohoto směru se držel. Díky tomu, že se nejedná o rozhodnutí na celý život, není problém s ohledem na jednotlivé faktory daný směr kdykoliv změnit.

Jak napsat úspěšný obchodní dopis

Obchodní korespondence je stále velmi důležitá, hlavně mezi velkými firmami. Z toho plynou i dotazy na to, jak napsat úspěšný obchodní dopis a jak by měl nejlépe vypadat. Přinášíme několik konkrétních tipů i pro vás samotné.

Pište někomu konkrétnímu

Oslovení je v obchodní korespondenci naprostý základ. Právě to, že ho přímo někomu adresujete, jasně ukazuje, že víte, kam, proč a komu píšete. Ideální je adresovat ho konkrétní osobě, která ho má dostat do ruky. Mělo by se nejlépe jednat o kompetentní osobu daného oddělení. Pokud osobu nezjistíte, je dobré adresovat ho alespoň osobě se zmíněním její funkce – která samozřejmě musí existovat.

V prvních větách se snažte zaujmout

Je to stejné, jako když vystupujete na veřejnosti. I zde je třeba své konkrétní posluchače něčím zaujmout a nalákat. A stejné je to v obchodní korespondenci. Nezačínejte hned monotónním běžným sdělením, ale něčím, co dotyčného naláká k tomu, aby váš dopis četl dále. Snažte se být kreativní, jelikož slova akce, nebo slovo zdarma už dnes nijak výrazně nezabírá a je spíše kontraproduktivní.

Buďte struční a jasní

Proč je obchodní dopis psán? Samozřejmě s cílem něco prodat. A to jak zboží, tak třeba i služby. I proto běžte rovnou k věci a snažte se o maximální stručnost. Jasně platí, že vaše hlavní nabídka by měla být vždy na první straně dopisu. Také není nutné příliš zabíhat do konkrétních detailů. U prvotní komunikace není důvod jimi zatěžovat. Pokud danou osobu zaujmete, sama se na ně později doptá.

Musí být bez chyb

Po napsání si dopis několikrát důkladně přečtěte. Měl by být zcela bez chyb. Pokud se na opravy necítíte, najměte si korektora. Není nic výjimečného, že dopis jako takový napíše odborník, který přesně ví co a komu nabídnout, a následně ho nechá zkontrolovat osobou, která dokonale zvládá pravopis. Toto funguje.

Podpis v emailu Vás reprezentuje

Emailová komunikace doslova vytlačila jak klasickou písemnou, tak i komunikaci telefonní. Je běžným standardem jak v rámci soukromé komunikace, tak i v rámci té obchodní. S ohledem na typ sdělení by měla být vždy volena i forma. Dále je dobré nezapomínat na podpis v emailu. O co jde, co by měl obsahovat a jak ho nastavit?

Jak by měl vypadat ideální podpis v emailu?

Co by měl takový podpis v emailu nejlépe obsahovat? Začněme tím, že jeho součástí by mělo být jméno a příjmení toho, kdo email píše. Pokud jde o firemní komunikaci, určitě je dobré přidat identifikační údaje o firmě. Tedy konkrétní IČ a také fakturační adresu. Dále je vhodné přidat i telefonní kontakt, který se hodí, když je třeba něco vyřešit rychle a akutně. Mnoho lidí do podpisu vkládá i svou emailovou adresu. To je však celkem zbytečné, jelikož právě z ní daný email přichází.

Proč podpis v emailu používat?

Primárně proto, že díky tomu ušetříte mnoho času. Pokud píšete email maximálně jednou za týden, tak se dá očekávat, že vypsat jednoduchý podpis není zase až takový problém. Když jde o pracovní komunikaci, kdy denně odesíláte desítky emailů, může daný přednastavený podpis ušetřit opravdu mnoho práce a zcela logicky dokáže ušetřit i velké množství času. Jednou se nastaví a potom není nutné se o cokoliv starat.

Jak a kde ho nastavit?

Zde záleží hlavně na tom, jakého emailového klienta používáte. Nejčastější je klasické rozhraní Seznamu, může to být také Gmail, nebo programy typu Outlook, nebo Thunderbird. Ve všech případech hledejte danou možnost v nastavení, kdy by měla být kolonka určené k tomu, že si zde vytvoříte podpis. Ten vepíšete do daného políčka, a následně se nemusíte o nic starat. Při každém psaní mailu dojde k tomu, že se zcela automaticky přiřadí. U některých emailových klientů je možné zvolit i to, kde přesně se zobrazí.

Vizitka je dobrý pomocník

Vizitka neboli navštívenka je považována za něco samozřejmého primárně v podnikání. Nejde však o jedinou oblast, kde dokáže být dobrým pomocníkem. V podstatě v jakémkoliv kontaktu mezi dvěma neznámými lidmi dokáže přijít vhod. Proč? Na to se podíváme společně.

Co je to vizitka?

V praxi jenom malý obdélník z tvrdšího papíru, na kterém jsou uvedeny různorodé informace. Primárně potom o osobě, který si takové vizitky nechal vyrobit. Obvykle nechybí jméno, mailový a telefonní kontakt, popřípadě další doplňující informace, jako třeba adresa a IČ firmy, nebo pracoviště či oddělení.

Snadné předání kontaktu

Pokud se lidé vidí poprvé, a mají potřebu předat si kontakt, je celkem složité vytahovat telefony, nebo si psát kontaktní informace na své lístečky. Zde je vizitka dokonalým pomocníkem. Stačí ji vytáhnout z vizitkáře a předat. Druhá osoba tak rázem získá potřebné kontakty, a bude vědět i vaše jméno, pokud by ho náhodou zapomněla. K tomuto se vizitky předávají nejčastěji.

Jako reklamní nosič

Ano, i takto lze vizitku vnímat. Zvláště, pokud se nebude jednat o obyčejné provedení, ale půjde o něco neobvyklého. Tvarem, provedením, materiálem, nebo i tím, co na ní bude uvedeno. Může se tak stát i zajímavým reklamním nosičem, který bude propagovat firmu, posilovat její brand, nebo bude reprezentovat konkrétního nositele. Tedy osobu, která ji rozdává.

Kde všude se s vizitkami setkáte?

Jak jsme již zmínili, vizitka je velmi dobrým pomocníkem v oblasti podnikání, kde ji dávají majitelé i zástupci firem. Stejně tak se s ní setkáte ale třeba na veletrhu, kde je samozřejmou součástí různých dárkových balíčků. Vizitky používají například ale i lékaři ve zdravotnictví, aby svým pacientům mohli nabídnout případný kontakt, pokud budou cokoliv potřebovat. Vizitky však může používat i běžný člověk, když bude chtít někomu zanechat kontakt.

Etiketa je důležitá

Jistě jste tento pojem několikrát slyšeli. Etiketa je běžnou součástí našich životů. Co vlastně vyjadřuje a k čemu se váže? Už podle svého historického významu se jedná o jasný a přesně definovaný soubor jednotlivých pravidel zdvořilého chování. A to ve společnosti, kde se pohybujete. V minulosti, ale i dnes, je osoba, která porušila etiketu, považována za nezdvořilou a nevychovanou.

Co je součástí etikety?

Etiketa toho obsahuje opravdu mnoho a nelze říci, že si před cestou do společnosti stačí přečíst několik základních pravidel. Když se podíváme na všechny informace spojené s tím, co je součástí etikety, tak vše začíná jak oblečením a účesem, tak i držením těla, nebo jednotlivými gesty. A to při běžném chování, ale třeba i při pozdravu, nebo loučení. Etiketa zahrnuje i jasná pravidla, jak se chovat vůči osobám druhého pohlaví, nebo osobám nadřízeným či podřízeným. Upravuje chování spojené s řečí a rozhovorem. Opomíjet nelze ani na standardy chování spojené se stolováním a jídlem.

Etiketa je spojena s konkrétní rolí

Nelze jednoznačně říci, jak by měla vypadat ta pravá etiketa. Základem je samozřejmě obecně slušné chování. Zbytek však souvisí s tím, jakou máme ve společnosti roli. Jinak se musí a bude chovat člověk, které má určité postavení, má určité vzdělání, nebo je například ve službě. Od toho se odvíjí jednotlivé vzorce chování, které se pravidelným učením stávají zažitými.

Kde čerpat inspiraci?

Ideální ve svém okolí, pokud máte jistotu, že to jsou lidé, kteří se podle etikety skutečně chovají. Dále je možné čerpat informace a inspiraci z dostupné literatury. Jaká patří mezi nejvíce doporučovanou? Je to titul Společenský katechismus, který napsal Jiří Guth-Jarkovský. Pokud jde o modernější titul, rozhodně nezklame dílo s jednoduchým názvem Etiketa, za kterým je podepsán Ladislav Špaček.

Jak vystupovat na veřejnosti

Veřejnost vnímá jakékoliv vystupování z různých pohledů. Je proto třeba nejenom dobré a dlouhodobé přípravy, ale je nutné také vědět, jak vystupovat na veřejnosti, s cílem zanechání nejlepšího dojmu.

Ideální je zaujmout a nalákat

Hned v úvodu je dobré snažit se zaujmout diváka, nebo posluchače. Třeba tím, že jim chcete dát zajímavou radu, nebo tím, co jste někde slyšeli, a přijde vám zajímavé. Tímto způsobem si lze veřejnost získat na svou stranu a zaujmout. A to proto, že uvidí, že můžete být vtipní, nebo i proto, že jste sví a na nic si nehrajete. Po tomto kroku už je možné standardně pokračovat.

Nemluvte více, než je nutné

S tímto pravidlem má mnoho lidí bohužel velký problém. Patří ale mezi to základní, jak vystupovat na veřejnosti. Jedna stará rada říká, že mlčeti je zlato. A této rady se doporučujeme držet. A to hlavně proto, že své posluchače nijak výrazně nezatěžujete zbytečnostmi, a ti se tak mohou více soustředit jenom na to důležité. Také je dobré připomenout, že čím více mluvíte, tím více hrozí riziko, že řeknete něco špatného.

Neopomíjeje správnou řeč těla

Věřte, že je stále více posluchačů, kteří ji budou vnímat. A to velmi výrazně. To nejhorší, co můžete udělat, je mluvit a přitom svým tělem dělat pravý opak. Jednoduše něco tvrdíte, ale vaše tělo ukazuje, že to není pravda. V tomto je řeč těla velmi důležitá. Nejenom, že by měla existovat, čímž na sebe více upozorníte, ale také je třeba říci, že musí korespondovat s tím, co říkáte.

Buďte vidět

Řečníka, který vystupuje na veřejnosti, nesmí být jenom slyšet. Musí ho být pochopitelně také vidět. Pokud je to jenom možné, snažte se stát výše, než vaši posluchači. Na stupínku, nebo třeba na pódiu. Proč je to nezbytné? Souvisí to jak s výše uvedenou řečí vašeho těla, tak to souvisí i s tím, aby lidé opravdu věděli, že před nimi vystupujete právě vy.

Těsnopis je dobrý pomocník

I když počítače v souvislosti s psaním čehokoliv jasně dominují, stále je mnoho lidí přesvědčeno o tom, že klasické psaní tužkou na papír má své výhody. Hlavně s ohledem na rychlost. A to lze potvrdit, pokud daná osoba ovládá takzvaný těsnopis, který se v mnoha situacích lidského života, stejně jako v byznysu může hodit.

Jak si těsnopis charakterizovat?

Jedná se o typ písma, které je charakteristické tím, že je takzvaně zjednodušené. Při prvním pohledu laika na těsnopis může dojít k tomu, že si bude myslet, že se nejedná o písmo, ale jenom o různé klikyháky. Realita je takový, že dané znaky mají svůj jasný význam a text napsaný právě těsnopisem není problém následně číst, stejně jako klasický.

V čem se těsnopis liší?

Je několik jasných věcí, kterými se od běžného písma učeného na základních školách odlišuje. V první řadě jde o výrazné zjednodušení jednotlivých hlásek, které jsou v běžném písmu složité a tak jsou nahrazeny snadnějšími znaky. Také dochází k tomu, že jsou určené přesné znaky, které se používají při nutnosti napsat konkrétní skupiny hlásek. Důležité je i to, že se znakem mohou zkracovat i celá slova. To se užívá u těch nejznámějších. Vše poté může dojít i k tomu, že roli hraje poloha znaku v řádku, nebo i to, jak silně je konkrétní znak zapsán.

Těsnopis má několik oficiálních systémů

Jelikož žijeme v České republice, je třeba se podívat právě na ten, který souvisí s naší zemí a který je oficiální právě u nás. Je to systém známý pod názvem Herout-Mikulík, který by měl být psán vždy obyčejnou tužkou. Dále je dobré připomenout i dva hlavní typy, ke kterým se těsnopis váže. Je to typ buď grafický, nebo typ strojový, který je užíván hlavně v USA a také v zemích západní Evropy. Už toto jasně napovídá, že daný typ i systém koresponduje s konkrétním jazykem, který se v konkrétních zemích využívá.