Jak požádat nadřízeného o zpětnou vazbu a něco z ní mít

Většina nadřízených chválí zřídka a kritizuje obecně, takže po roce víte, že jste „v pořádku“, ale ne co zlepšit. Zpětná vazba se proto musí vyžádat, a to ve chvíli a formou, které umožní konkrétní odpověď. Následující otázky provedou vás přípravou, rozhovorem i tím, co dělat po něm. Zvládne to i člověk, který se zpětné vazby obává.

Kdy je nejlepší doba o ni požádat?

Nejvhodnější je krátce po ukončení projektu nebo významného úkolu, dokud jsou detaily v paměti. Zpětná vazba po půl roce je nejasná a vágní. Zároveň se nehodí v den uzávěrky nebo při velkém tlaku.

Požádejte o samostatný termín, ne o odpověď mezi dveřmi. Stačí krátká zpráva, například: „Mohli bychom si příští týden vyhradit dvacet minut na zpětnou vazbu k projektu?“ Nadřízený se může připravit a odpovědi budou promyšlenější.

Pokud máte pravidelné individuální schůzky, vyhraďte na to jejich část. U týmů s hodnocením jednou ročně nečekejte na formální hovor. Žádejte průběžně.

Na co se ptát, aby odpověď byla konkrétní?

Obecná otázka „jak se mi daří?“ vede k obecné odpovědi. Lepší jsou otázky na konkrétní situaci: „Co jsem při prezentaci pro klienta udělal dobře a co bych příště změnil?“ Tak dostanete příklad, ne dojem.

Vhodná je také otázka na budoucnost: „Čeho bych měl dělat víc a čeho méně?“ Odpověď ukazuje, jak vás nadřízený vidí a co od vás očekává. Zeptejte se i na jednu dovednost, na které byste měli pracovat.

Připravte si dvě až tři otázky předem. Přílišný počet unaví obě strany. Jedna oblast, ve které se chcete zlepšit, stačí.

Jak přijmout kritiku, aby nebolela zbytečně

Poslouchejte bez přerušování a ptejte se na upřesnění. Místo obhajoby řekněte: „Můžete dát příklad?“ Příklad vám pomůže porozumět, co přesně se stalo, a ukáže nadřízenému, že to myslíte vážně.

Poznamenávejte si klíčové body. Po rozhovoru je shrňte vlastními slovy: „Rozumím tak, že mám zkrátit úvodní část prezentací a dříve uvést závěr.“ Pokud jste pochopili chybně, nadřízený opraví.

Okamžitě nereagujte emotivně. Pokud vás zpráva zasáhne, poděkujte a požádejte o den na promyšlení. Odpověď druhý den bývá věcnější.

Co dělat po rozhovoru?

Do dvou dnů pošlete krátké poděkování a shrnutí dohodnutých kroků. Vznikne tak záznam a nadřízený vidí, že jste s informací pracovali. Může také doplnit, co se mu nezdálo přesné.

Vyberte jednu až dvě změny a zaveďte je hned. Příliš mnoho cílů ze všech nejde splnit. Konkrétní pokrok za měsíc je důležitější než dlouhý plán.

Po čase se vraťte a zeptejte se, zda si změny všimli. Takto se z jednorázového hovoru stane proces. Nadřízený získá důvod sledovat váš vývoj.

Co když se nadřízený vyhýbá nebo odpovídá neurčitě?

Někteří nadřízení mají strach z konfliktu nebo prostě nemají čas. Pomůže zúžit otázku: „Co byste na mé příští zprávě pro klienta změnil?“ Na úzkou otázku se odpovídá snáz.

Požádat můžete i další lidi: kolegy, mentory nebo klienty. Jejich pohled doplní obraz. Vybírejte ty, kdo vás vidí v práci a mluví otevřeně.

Pokud nadřízený dlouhodobě odmítá jakoukoli komunikaci, promluvte si s personálním oddělením nebo zvažte, zda tento vztah odpovídá vašim potřebám. Rozvoj bez informací je obtížný.

Časté otázky

Jak často žádat o zpětnou vazbu?

Po větších úkolech a pak pravidelně, třeba jednou za čtvrt roku. Příliš časté dotazy mohou nadřízeného zahltit. Najděte rytmus, který vyhovuje oběma stranám.

Je vhodné žádat o vazbu písemně?

Ano, pokud nadřízený nemá čas na schůzku, nebo vám více vyhovuje psaná forma. Pošlete dvě tři konkrétní otázky. Písemná odpověď se dá znovu přečíst.

Co když s vazbou nesouhlasím?

Uveďte klidně svůj pohled a požádejte o další příklady. Neznamená to, že s vazbou musíte souhlasit. Pokud rozpor trvá, sledujte vývoj a vraťte se k tématu po několika týdnech.

Zdroje

• Česká psychologická společnost
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR